Dobré znát a vědět

Vyberte si štěně tam, kde je vám příjemně a chovatel vám je sympatický. Chtějte ho poznat, procházkou nebo i u něj doma. Možná se to nezdá, ale vždy je lepší si vzít štěňátko od sympatického člověka, se kterým si rozumíte. Protože vám bude dávat rady, bude tady pro vás když s něčím budete potřebovat poradit. S někým, koho už v životě nechcete vidět, se bude chovatelský servis přijímat jen těžce. Pro mě, jako chovatele, je důležité, abychom si s budoucími majiteli sedli. Beru je jako součást své psí rodiny.

Když si přivezete štěňátko domů, může být z nového prostředí, nových pachů, lidí a zvířat nervózní. Počítejte s tím, že potřebuje chvíli na rozkoukání a prozkoumání prostředí. Může se objevit průjem, což je projev stresu z cesty a nového prostředí (doteď byl prcek dva měsíce jen se psí mámou a sourozenci), ale nemělo by to přetrvávat víc než několik málo dní. Nezapomínejte, že je to pořád psí mimino, a proto byste ho měli mít neustále pod dohledem. Cokoliv, co se vám nezdá, konzultujte s chovatelem a případně s veterinářem, ohledně zdravotního stavu. Štěně potřebuje správnou výchovu, neustálé podněty k rozvíjení a potřebuje si také hrát, ale pozor na přepínání, protože potřebuje dostatek odpočinku k regeneraci.

Důležitá je výchova, se kterou byste neměli otálet a začít štěňátko vychovávat a učit hned druhý den. První věc, kterou je nutné naučit je jeho jméno a s tím se postupně učí i přivolání. A pamatujte, že pokud něco nechcete, aby dělalo, je potřeba to učit nebo odnaučovat od samého začátku. V dospělosti těžko odnaučíte věci, které vám u malého prcka připadaly vtipné a roztomilé. Přivolání je naprostý základ, který by měl mít zvládnutý každý pes.

Štěně potřebuje neustále rozvíjet a k tomu jsou vhodné různé hry, kdy se naučí spoustu věcí. Hra ale musí vždy mít nějaká pravidla, od toho jste tu vy, abyste štěňátko naučili, jak se při hře chovat a nenechali ho zbytečně dovádět. Pouhým dováděním a nekontrolovatelným vybíjením energie se nic moc nenaučí. Dbejte na to, aby vás štěně nekousalo do rukou, netahalo za vlasy nebo oblečení, u malého štěněte je to možná legrační, u dospělého psa už to bude velký problém. A rozhodně nehrajte se štěnětem agresivní hry, kdy štěně hodně vrčí a vzteká se, v takovém případě hru ukončete, není žádoucí, aby se takto projevovalo nebo tak vyžadovalo vaši pozornost. Dávejte pozor při přetahování, všeho s mírou a s ohledem na vývoj zubů a kostry.

Socializujte prcka s různým prostředím a situacemi, lidmi a zvířaty, ale všeho s mírou, každému psovi nesedne naprosto každé zvíře, stejně jako nám lidem. Netlačte ho na sílu zbytečně někam, kde mu je nepříjemně. A opravdu si vůči ostatním vymezte, co je pro vás z jejich strany ok a co už překračuje vaše hranice. Stejně tak, ale nastavujte hranice chování i vašemu prckovi.

Hned od začátku učte štěně na manipulaci a péči o něj, sahejte mu na nohy a drápky, dívejte se do uší, sahejte na oči, čenich, do tlamy. Pokud štěně na to bude zvyklé a budete to dělat pravidelně, tak až to jednou budete potřebovat, hodně si tím usnadníte život a práci se psem. Stejně tak naučte nějaký povel třeba „na bok“ nebo „na záda“, zkrátka něco, kde si pes v klidu lehne a nechá se ošetřovat, třeba i při stříhání drápků. V této poloze, kdy odhaluje slabiny a bříško mu ale nikdy nesmíte ublížit, ztratíte důvěru a zrovna u staffbullíků se navazuje zpátky hodně těžce.